Keňa není jen destinací plnou nezapomenutelných safari, krásných pláží a divokých hor. Je také zemí, která se otiskla do světové literatury. Autory děl inspiruje africká krajina, místní lidé, zvířata a rozdíly mezi tradicí a moderním světem.
Pojďme se společně podívat na nejslavnější literární díla, která mají své kořeny právě v Keni.
Vzpomínky na Afriku
Jedním z nejznámějších literárních děl spojených s Keňou je kniha Vzpomínky na Afriku od dánské spisovatelky Karen Blixenové. Autorka v ní autobiograficky popisuje svůj život na kávové farmě nedaleko Nairobi a jezera Naivasha na počátku 20. století.
KAREN BLIXENOVÁ (1885–1963)
V letech 1914—1931 pobývala v Keni, kde ji stihla celá řada katastrof: její manželství se rozpadlo, její přítel Denys Finch Hatton, její jediná velká láska, se zabil při havárii letadla, její kávová plantáž zkrachovala. Teprve po návratu z Afriky, téměř v padesáti letech, se začala vážně věnovat psaní.
V roce 1934 vydala Sedm fantastických příběhů jimiž vybočila z tehdejšího realisticko-naturalistického hlavního proudu — kniha se pohybuje na hranici reálna a ireálna, s určitou dávkou nostalgie se ohlíží za zmizelým světem aristokratických ideálů.
Druhou, realističtější linií tvorby Karen Blixenové reprezentují především Vzpomínky na Afriku (Den afrikanske farm, 1937, č. 1948, 1949, 1992), v nichž se vrací do doby svého keňského pobytu.
Její vyprávění není jen osobním příběhem, ale i poetickým obrazem tehdejší Afriky – divoké, nespoutané a zároveň krásné. Blixenová dokázala zachytit atmosféru krajiny, vztah k místním lidem i vlastní vnitřní proměnu, kterou pobyt v Keni přinesl.
Kniha si získala obrovskou popularitu po celém světě a dočkala se i filmového zpracování. Režie se ujal Sydney Pollack a hlavní role ztvárnili Meryl Streepová a Robert Redford.
Volání divočiny
Dalším ikonickým dílem je příběh lvice Elsy, který proslavila Joy Adamsonová, rodačka z Opavy, ve své knize Born Free.
JOY ADAMSONOVÁ (1910 Opava – 1980 Shaba, Keňa)
Joy Adamsonová, vlastním jménem Friederika Viktorie Gessnerová, byla spisovatelka, malířka, ale především velká ochránkyně zvířat v Africe.
Joy Adamsonová se narodila do německy mluvící rodiny v Opavě. V roce 1935 se provdala za žida Viktora von Klarvilla, se kterým před hitlerovskou hrozbou odjela do Afriky.
Po rozvodu před polovinou 40. let se Joy po čase provdala za George Adamsona, strážce zvěře v jednom z keňských národních parků. V únoru 1956 přivezl Adamson tři lvíčata, sirotky po lvici, kterou museli zastřelit, protože na ně zaútočila. Jedním z nich byla Elsa.
I s Georgem se Joe nakonec rozvedla, ale nadále je spojovala snaha o záchranu africké přírody. Joy v roce 1969 založila nadaci Elsa Wild Animal Appeal, ze které proudily miliony dolarů na ochranu přírody a jejíž pobočky pracují podnes po celém světě. Podporovala založení dalších afrických národních parků. Svými penězi podporovala boj proti pytlákům.
Román Born Free vypráví skutečný příběh lvice Elsy, tak jak se počátkem šedesátých let stal. Vypráví o osiřelém lvíčeti, které Joy a její manžel vychovali. Elsa se stala symbolem svobody, ale i důkazem toho, že vztah mezi člověkem a divokým zvířetem může být hlubší, než si často myslíme.
„Šelma patří do divočiny, i když je od mala vychovávána jako domácí mazlíček. Ani přítulné, lidi milující stvoření, svou podstatu a přirozenost zapřít nemůže. Lvice Elsa, kterou manželé Adamsonovi, žijící a pracující v Keni, nalezli jako bezbranné mládě, nebyla žádnou výjimkou. Byla mírná, přítulná, oddaná a poslušná. Neztratila však svou hravost a právě na její následky měla doplatit. Ortel byl jasný: lvice musí do zoologické zahrady. Joy Adamsonová si však neuměla představit, že by Elsa měla strávit zbytek života v kleci…“ (ČSFD)
I tento autobiografický román se dočkal filmového zpracování a to v roce 1966. Snímek Volání divočiny, který obletěl celý svět, získal dva Oscary (za původní hudbu a za píseň Born Free). Virginia McKennaová a Bill Travers ve filmu představují manžele Adamsonovy.
Elsa dokonce porodila tři mláďata a sama uhynula v roce 1961. Její „děti“ byly převezeny do tanzanského národního parku Serengeti.
Keňa se stala inspirací i pro další autory, kteří ve svých dílech zachycují její jedinečnost. Africká literatura často propojuje osobní příběhy s širšími tématy – kolonialismem, střetem kultur nebo návratem ke kořenům.
Lví král
Keňa se stala inspirací nejen pro literaturu, ale i pro svět kinematografie. Jedním z nejznámějších příkladů je animovaný film Lví král (1994) od studia Disney.
Děj tohoto filmu se odehrává na africké savaně. Jedním z keňských parků, které tvůrce filmu inspirovaly, je park Hell’s Gate poblíž jezera Naivasha.
Další filmy, které se odehrávají v Africe, najdete například na odkaze zde.
Keňu můžete zažít i vy
Čtení knih o Keni je krásným začátkem. Ale skutečný příběh začíná ve chvíli, kdy tuto zemi zažijete na vlastní kůži.
Možná právě při západu slunce v národním parku, při setkání s místními lidmi nebo při tichém pozorování slonů u napajedla pochopíte, proč Keňa inspirovala tolik autorů.
Uvítáme jakékoliv vaše dotazy a připomínky. Poradíme vám s výběrem a organizací dovolené. Rádi vám připravíme nabídku na míru podle vašich konkrétních požadavků.
Odesláním formuláře souhlasím se zpracováním poskytnutých osobních údajů za účelem vypracování odpovědi na odeslanou zprávu. Nebudou využity k zasílání nevyžádaných obchodních sdělení ani poskytnuty žádné třetí straně.
Nemáte rádi kontaktní formuláře? Tak nám prostě pošlete email na adresu info@safari-kenya.cz.
Můžete nám také zavolat na +420 728 563 507 nebo poslat zprávu na WhatsApp.
Zdroje
- Život Karen Blixenové: BLIXEN, Karen. Vzpomínky na Afriku. Praha: Odeon, 1992. ISBN 80-207-0395-0.
- Život Joy Adamsonové.
- Fotografie Meryl Streepové a Roberta Redforda.
- Virginia McKennaová a Bill Travers ve filmu představují manžele Adamsonovy.
- Obrázek Lví král.
